Ahoj, já jsem Sam. Narodil jsem se v Košicích. Město hodně podobné Brnu jenom to, co už tady funguje,
tam teprve začíná. Do Brna jsem šel s úmyslem změnit lokalitu a vyzkoušet, jak to vypadá na vysoké škole.
Po absolvování dvou semestrů jsem pochopil, že výška není pro mě. Nedokázal jsem se vyrovnat s neférovostí
školského systému. Odhlásil jsem se ze studia a rychle si našel práci. Dlouho jsem hledal sám sebe a tím pádem
i stagnoval. Pamatuji si na den co jsem se dozvěděl o IRE a najednou jsem myslel jenom na to jak se tam dostat.
V IRESOFTu pracuji od roku 2016 a za tu dobu se mi zde podařilo profesně vyrůst. Začínal jsem v roli konzultanta,
kde jsem se naučil, co to vlastně sociální služby jsou a jak fungují. Po roce jsem přeběhl k terénním službám a
zúčastnil jsem se i vývoje produktu pro domácí zdravotní péči. Byl jsem u zrodu něčeho nového a měl možnost
výsledek ovlivnit, navíc jsem získal mnoho zkušeností i ze samotného vývoje. Následně jsem se stal implementačním
konzultantem. Jezdil jsem instalovat a školit produkt a díky tomu jsem měl možnost poznat více naše zákazníky.
Cestování po republice bylo fajn, ale kvůli rodině jsem se nakonec raději vrátil k helpdesku.
Když se naskytla příležitost profesně se posunout, zabojoval jsem o ni a stal se tak team leadrem našeho
helpdeskového týmu. Takže pořád na místě činu tam, kde jsem začínal, jen už mnohem schopnější a zkušenější.
Pořád se ale učím nové věci, rozšiřuji si obzory a u toho mám jistotu, že mám kolem sebe jen ty nejlepší kolegy,
se kterými je radost spolupracovat. Bez těchto lidí by to vlastně ani nebylo ono.
Když nepracuji, baví mě třeba hudba, sport, fotka (spíš za než před foťákem), procházky v přírodě a vlastně cokoli,
kde se člověk nenudí. Nejvíce si užívám čas se svojí rodinou, do které nedávno přibyl nový člen Sebastián. S ním se
člověk skutečně nikdy nenudí. Zatím umí lozit pouze po čtyřech, ale už i vertikálně. Moc těším až začne běhat a stane
se z něho můj nelepší kámoš. Aspoň na těch pár let 😊 Jeho maminka je ten nejideálnější člověk pro mě. Máme hodně podobné
názory a umíme se bavit téměř o všem. Navzájem si pomáháme s pracovními věci a cítím, že se perfektně doplňujeme. Pandemie
nás všechny (plus pes) naučila společně žít i bez dalších lidí a stejně si to užívat.
Nyní si nedokážu představit, že bych pracoval jinde než v IRE, nebo že by neexistovala moje rodina. Tím, kým jsem teď,
jsem se stal právě kvůli nim, za co jsem nekonečně vděčný.
