Jak vypadá samoorganizovanost v IRESOFTu v praxi
Samoorganizovanost neznamená firmu bez vedoucích, ale firmu, kde o věcech rozhodují ti, kdo jim nejvíc rozumějí. Jak vypadá rozhodování v praxi: kruhy, expertní skupiny a jedna jednoduchá zkouška, podle které poznáte samoorganizovaný tým.
Znáte to. Porada trvá hodinu, mluví vedoucí, ostatní kývají a čekají, až to skončí. Existuje jednoduchý test, jestli je tým skutečně samoorganizovaný: umí si tým poradit a rozhodnout i bez vedoucího? A taky spočítejte, kdo na poradě mluví nejvíc. Pokud je to vedoucí, tým ještě není tam, kde by být mohl.
U nás to nezkoušíme dělat dokonale, spíš poctivě. Tenhle článek popisuje, jak to vypadá v běžném týdnu v běžných samoorganizovaných týmech.
Kde se u nás rozhoduje
Většina důležitých věcí se neřeší na jednom místě. Rozhoduje se v kruzích, tedy projetkových skupinách složených z lidí z různých týmů a pozic. Tři hlavní jsou BOARD(strategie a dlouhodobé cíle), FIRKUL (firemní kultura) a Produktová skupina (operativní chod a koordinace projektů). Jak přesně kruhy fungují, najdete v našem minulém článku Kruhy.
K tomu přibývají expertní skupiny, které se scházejí k jednomu tématu nebo projektu a s ním i zanikají. Mnoho kolegů sedí ve více kruzích najednou.
Jak vypadá cesta nápadu
Vezměme typický příklad: někdo má nápad na novou funkci produktu. Nejde za ředitelem, ani nečeká, až se nápad dostane do plánu. Probere ho expertní skupina.
Kdo u toho sedí
V expertní skupině bývá obchodní konzultant, product owner, zástupce vývoje, zástupce implementace a zástupce helpdesku. Každý přináší jiný pohled: co chtějí zákazníci, co řešíme v podpoře a co se dá reálně postavit. Skupina neřeší jestli to udělat, ale hlavně jak, do detailů.
Co dělá vývojář
Programátor sedí u stolu od začátku, ne až ve chvíli, kdy je všechno rozhodnuté. Může včas říct, že něco bude příliš drahé nebo zdlouhavé, a navrhnout jinou cestu. Kolegové z obchodu a implementace díky tomu nedostanou na konci rozhodnutí, které by se nedalo postavit.
Kde je vedoucí
Nikde ve středu, a to je záměr. Vedoucí tým podporuje, zajišťuje bezpečné prostředí, ve kterém se dá říct nesouhlas, a nesahá do věcí, které si tým umí vyřešit sám. Přenechává rozhodnutí lidem, kteří problému rozumějí nejvíc.
Co samoorganizovanost není
- Není to chaos. Rozhodování má pravidla, schází se pravidelně a výstupy se předávají dál.
- Není to firma bez vedoucích. Vedoucí tu je, jen má jinou roli: naslouchá, deleguje a stará se o to, aby měl každý názor váhu a aby byl každý vyslyšen.
- Není to hned. Nejdřív to trvá déle, protože se do rozhodnutí zapojí víc lidí. Ale na konci je to rychlejší, protože vštšinou není potřeba věci předělávat.
- Nefunguje to bez důvěry. Samoorganizovanost vyžaduje čas, důvěru a ochotu se učit, a občas i přiznat chybu.
Co si můžete odnést
Pokud chcete vyzkoušet něco podobného u sebe, nemusíte hned měnit organizační strukturu. Stačí tři věci:
- Pozvěte k rozhodnutí ty, kteří ho budou dělat. Programátora na první schůzku, ne na poslední.
- Zaměřte se na své porady. Vedoucí by neměl být ten, kdo mluví neustále a nejvíce. Utvořte si kulturu porad, kde si nastavíte pravidla.
- Zapisujte, kdo rozhodl a proč. Rozhodnutí bez zápisu se brzy zapomene a vrátí se jako nový problém. Kromě zápisů je potřeba si také stanovit akční kroky.
Jak se rozhoduje u vás? Pokud máte zkušenosti se zaváděním samoorganizovanosti, rádi se inspirujeme nebo nasdílíme zkušenosti.
Články, které by vás mohly také zajímat
#iresoft #ireblog #samoorganizovanost
